• English (UK)
  • Čeština
  • kalahari
  • mesita
  • symbols
  • worcester
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com

Do Egypta se postupně vrací turistika


Do Egypta se postupně vrací turistika

Káhira - Letiště v Hurghadě, Šarm aš-Šajchu a Marsá ‘Alam, méně již v Tábě, znovu ožívají turistickým provozem a Egypt se po prudkém zvratu zvolna vrací do postavení prvořadé světové turistické destinace. Letiště při Rudém moři přijímají v těchto dnech turistické spoje především z Německa, Velké Británie, Švýcarska, zemí Beneluxu či Itálie, a také několik charterových letů týdně z Česka.

Oproti době před lednovými a únorovými masovými nepokoji se zatím objevuje méně spojů z Ruska, odkud dříve přilétalo do letovisek při Rudém moři velké množství turistů. Je patrně jen otázkou času, kdy se Rusové vrátí v dřívějším počtu.

Většina hotelů v letoviscích při Rudém moři je zatím vytížena zhruba z poloviny a i kolem starověkých památek se pohybuje méně lidí než obvykle.

O postupném návratu k dřívějšímu stavu svědčí, že v nabídkách cestovních kanceláří jsou opět poznávací trasy po údolí Nilu, které zahrnují Káhiru a okolí, dále Alexandrii, Luxor a Asuán s protažením k súdánským hranicím, včetně oblíbených plaveb po Nilu.

Turistický průmysl se stal - jako vždy a všude za podobných okolností - jednou z prvních obětí politických nepokojů, které na čas ochromily nejen turistiku, ale i celé egyptské hospodářství, a 11. února vedly k rezignaci prezidenta Husního Mubáraka po třiceti letech jeho vlády. Cestovní ruch má přitom pro Egypt zásadní hospodářský význam, neboť za normálních okolností vytváří 11,5 procenta hrubého domácího produktu a přímo či nepřímo zaměstnává každého sedmého pracujícího Egypťana. V klidném roce 2010 přicestovalo do Egypta 14,2 milionu zahraničních návštěvníků a cestovní ruch přinesl egyptskému hospodářství 13 miliard dolarů.

Letos v únoru klesl počet příjezdů v meziročním srovnání o 80,3 procenta a Egypt uvítal pouhý zlomek z 1,2 milionu návštěvníků, které by byl mohl v tomto měsíci očekávat. Ztráty jen za únor se odhadují na 440 milionů dolarů. Nicméně rezervace na letošní léto z Evropy jsou zatím v průměru jen asi o 20 procent nižší než loni a dá se tedy předpokládat poměrně úspěšné zotavování. Příslibem může být i šestnáctý hotel Hilton, který byl v Egyptě otevřen koncem dubna; jde o hotel Hilton Zamalek Residence Cairo, centrálně umístěný v káhirské diplomatické čtvrti Az-Zamálik.

Egyptský turistický průmysl se dnes snaží využívat všech možností k návratu prosperity, včetně mediální popularity centrálního káhirského náměstí Mídán at-Tahrír (náměstí Osvobození) jako hlavního dějiště lidových demonstrací, z něhož se má stát jedna z turistických pamětihodností. Pro náměstí, původně nazvané Mídán al-Ismá‘ílíja (Ismá‘ílovo náměstí), se název Tahrír začal neoficiálně používat v roce 1919, oficiálně pak bylo přejmenováno po revoluci z roku 1952, spjaté se jménem Gamála ‘Abd an-Násira, která změnila vládní formu Egypta z monarchie na republiku. Turisté sem ovšem v hojných počtech přicházejí již dávno, protože zde stojí proslulé Egyptské muzeum s poklady starověkého Egypta.

Egypt se může spoléhat na své postavení prakticky nenahraditelné turistické destinace - především pro Evropany, ale nejen pro ně, a to v poznávací i pobytové turistice či v kombinaci obou. Ačkoli původně byl celá staletí cílem výlučně poznávacích cest, za poslední dvě až tři desítky let se tento stav dramaticky změnil budováním pobytových turistických kapacit u Rudého moře, kde jsou hlavními středisky Hurghada, Šarm aš-Šajch, Tábá a nejnověji i Marsá ‘Alam.

Jako poznávací destinace je ovšem Egypt se svým množstvím památek staroegyptských, datujících se až do doby před pěti tisíci lety, a islámských jednou z nejzajímavějších, ne-li vůbec nejzajímavější destinací na světě. Zvlášť to platí v době, kdy Irák se svými tisíciletými památkami z dávných civilizací sumerské, akkadské, babylonské či asyrské a z vrcholné éry islámu za ‘abbásovského chalífátu je pro turistiku prakticky nepřístupný.

Právě poznávací turistika byla politickými nepokoji citelně postižena, protože východiskem poznávacích cest je zpravidla Káhira, kde se odehrávaly všechny důležité události z letošního ledna a února. Ale ani například Luxor nezůstal zcela ušetřen neklidu a výrazného úbytku turistů.

Naproti tomu plážová turistika byla dotčena jen nepřímo.Turisté pobývající u Rudého moře během nepokojů sice nebyli v přímém fyzickém ohrožení (navzdory ojedinělým dramatickým líčením v mediích), ale určité problémy působily zejména zásobovací obtíže, neboť turistická centra při Rudém moři jsou v zásobování odkázána na dopravu z Káhiry, a také pozastavení výletů za starověkými památkami do Luxoru a do Káhiry. Ani to se však převážné většiny plážových turistů nedotklo, neboť podle turistických zdrojů v Hurghadě se jich o zájezdy za těmito civilizačními poklady zajímá bohužel jen velmi málo - kolem deseti procent (české turisty nevyjímaje).

Přesto turistický ruch i zde zejména v únoru prudce poklesl vinou obav, že nepokoje se mohou přenést do přímořských letovisek, což se však nestalo. Centra při Rudém moři byla zřejmě uchráněna jednak velkými vzdálenostmi od centra dění, jednak tím, že prakticky žijí jen z turistiky, na jejímž nerušeném chodu je tam hmotně zainteresován prakticky každý. Největší z nich, Hurghada, se v posledních desetiletích rozvinula z malé rybářské vesnice na okraji pouště. Od osmdesátých let minulého století zde egyptští i zahraniční investoři postupně stavěli, takže se stala základem plážové turistiky v Egyptě a druhým největším egyptským městem u Rudého moře (po Suezu). Výstavba Hurghady přitom stále rychlým tempem pokračuje a již při pohledu na zahradní úpravy kolem hotelů je zřejmé, že celé letovisko je malý zázrak vyrvaný poušti.

Rudomořské pobřeží Egypta je dnes pro evropské země jediná snadno dostupná celoroční plážová destinace - a v tomto ohledu je prakticky nenahraditelné. Teploty jsou i v zimě příjemné (i když noci mohou být poměrně chladné) a Rudé moře zůstává i během chladnějších měsíců (prosinec až únor) teplé. Konkurovat by mu mohl na východním pobřeží Afriky svými skvělými plážemi snad jen Zanzibar, který však leží ve více než dvojnásobné vzdálenosti od Evropy, je dosti nákladný a celoroční provoz tam nepříznivě ovlivňují dvě období dešťů.

Nucené, byť krátké, omezení činnosti přímořských hotelů, které mělo nepříznivé důsledky i pro jejich personál, neboť hotely propouštěly, se ovšem může projevit poklesem úrovně jejich služeb. Je mezi nimi vysoký podíl pěti- a čtyřhvězdičkových hotelů, které však zpravidla své deklarované (a egyptským ministerstvem turistiky certifikované) kategorii odpovídaly jen v některých aspektech i před letošními událostmi. Nemá-li jejich úroveň dále poklesnout, musí hotely věnovat mnohem větší pozornost vybavení pokojů, úklidu, stravě, provozu restaurací, kvalifikaci zaměstnanců a dalším stránkám svého provozu tak, aby hvězdičkové zařazení alespoň přibližně odpovídalo mezinárodně přijímané úrovni.

Pro české turisty je dnes Egypt běžnou destinací, kterou navštěvují každoročně po tisících, i když vysoký podíl z nich se bohužel nesetká s památkami úchvatných dějin této země, jedné z hlavních kolébek lidské civilizace. Cesty za poznáním Egypta však mají u nás staletou tradici. Kryštof Harant z Polžic a z Bezdružic podnikl již v roce 1598 cestu do Egypta, kterou navázal na putování do Palestiny, a své poznatky vylíčil v poutavém, i dnes moderně znějícím cestopise. Egypt později navštívilo mnoho dalších Čechů individuálně. Patrně první organizovaný skupinový zájezd českých turistů do Egypta uspořádal Čedok před více než půl stoletím - v květnu 1957. Účastníci cestovali letecky do Káhiry (tehdy ještě dosti složitě přes Bělehrad a Athény), po několikadenním pobytu v Káhiře spojeném s prohlídkami staroegyptských a islámských památek následoval dvoudenní zájezd vlakem do Luxoru a na závěr pak návštěva Alexandrie. Odtud se cestovalo lodí přes Brindisi do Benátek a pak po dvoudenním pobytu v Benátkách vlakem přes Vídeň do Prahy. Zájezd byl na svou dobu dosti drahý - kolem 20 000 korun, ale Čedok si na jeho obsahu i organizaci dal záležet, takže svým českým a slovenským účastníkům přinesl zážitky v té době jedinečné.

(jš)

Související zpráva:
Arabské a africké země na veletrhu Holiday World 2011

 

Anketa

Chtěli byste se podívat do Afriky či na Blízký východ?

Copyright © 2007-2019 CZEFRICA.com
Vytvořila POČÍTAČOVÁ POHOTOVOST s.r.o.
Webhosting-domeny.info