• English (UK)
  • Čeština
  • kalahari
  • mesita
  • symbols
  • worcester
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com

Egypt: Perspektivy turistiky v novém politickém uspořádání


Egypt: Perspektivy turistiky v novém politickém uspořádání

Káhira/Praha - Po loňském propadu způsobeném revolučními událostmi vyvíjí egyptská vláda velké úsilí, aby se příjezdová turistika vrátila na úroveň z doby před lednem 2011, kdy vytvářela více než desetinu hrubého domácího produktu Egypta.

Ministr turistiky Munír Fachrí ‘Abdannúr prohlásil v březnu 2012, že Egypt zamýšlí rozšiřovat turistickou nabídku například o kulturní (folklorní) turistiku a rovněž léčebnou a incentivní turistiku. Zdůraznil také nutnost zvyšovat úroveň služeb a rozvíjet luxusní turistiku. Egypt se přitom spíše snaží vstupovat na nové trhy v rozvíjejících se ekonomikách než oživovat tradiční zdroje v západní Evropě. Ministr připomněl, že pro posílení důvěry v turistiku zůstává ovšem hlavním faktorem bezpečnost.

Ministr uvedl, že za loňský rok se příjezdová turistika v Egyptě vinou politických nepokojů snížila o 30 procent. Příjmy z turistiky dosáhly jen 8,8 miliardy dolarů proti 12,5 miliardy dolarů z roku 2010, přičemž poklesl nejen počet příjezdů, ale i výdaje návštěvníků během pobytu. Turistů přicestovalo o 33 procent méně, strávili v Egyptě méně nocí (114 milionů proti 141 milionům) a utráceli průměrně o 13 dolarů za den méně než v roce 2010 (72 proti 85 dolarům).

Budoucnost turistiky v Egyptě, který patří k turisticky nejatraktivnějším zemím na světě, vidí příznivě rada pro turistiku na egyptském velvyslanectví ve Varšavě Ahmad Šukrí, s nímž jsme hovořili na únorovém turistickém veletrhu Holiday World v Praze. V souvislosti s výrazným vítězstvím islámských stran v nedávných parlamentních volbách říká, že v cestovním ruchu nenastane žádná změna, což prohlašují i představitelé vítězných politických stran - Strany svobody a spravedlnosti a ultrakonzervativní salafistické strany An-Núr (Světlo). Navzdory volebním výsledkům „Egypt není v rukou islamistů", zdůrazňuje Ahmad Šukrí a poukazuje na platné liberální zákony a parlamentní systém.

Ahmad Šukrí uvádí, že další vývoj v Egyptě se má opírat o tři hlavní principy: 1. spravedlnost s důrazem na spravedlnost sociální, 2. rovnost bez ohledu na barvu pleti a náboženské přesvědčení a 3. svobodu.

Loňská revoluce odstranila prezidenta Husního Mubáraka a jeho stranu nejbohatších lidí v Egyptě, jíž mladí lidé řekli Ne, říká dále egyptský diplomat. Poukazuje na nutnost potlačit korupci i na úrovni místní správy a zdůrazňuje, že v Egyptě nelze dosáhnout demokracie bez úplné změny. Nyní probíhá proces, z něhož má vzejít vedle zvoleného parlamentu i zvolený prezident a zvolené orgány místní správy. Vznikající nový režim v Egyptě charakterizuje Šukrí jako demokratickou kombinaci parlamentního a prezidentského systému, podobnou současné politické struktuře ve Francii. Parlament má být dvoukomorový - poslanecká sněmovna a senát.

Muslimské bratrstvo, jehož Strana svobody a spravedlnosti s převahou zvítězila v nedávných volbách, bylo za Mubárakova režimu zakázáno a jeho představitelé vězněni. Nyní přešli z vězení do parlamentu a nositelé starého režimu naopak do vězení. „Spravedlnost mohou nejlépe zajistit lidé, kteří sami trpěli," říká Ahmad Šukrí závěrem.

Strana svobody a spravedlnosti, vycházející ve své ideologii ze zásad islámu, získala ve volbách 47,2 procenta křesel v parlamentě, značně konzervativnější salafistická strana An-Núr 24,7 procenta. (Salafíja je směr sunnitského islámu, který hlásá návrat k předkům - arabsky as-salaf, přičemž má na mysli as-salaf as-sálih, řádné, ctihodné předky, to je první tři generace muslimů ze 7. století n. l. Salafíja má stoupence v řadě islámských zemí.) Posléze pak malá umírněná islamistická strana Al-Wasat (Střed) 2 procenta. Islamistické strany budou mít tedy v parlamentě téměř tříčtvrtinovou většinu. Kromě nich jsou v parlamentě zástupci starých liberálních stran, koptských křesťanů a dalších skupin obyvatelstva. Strana svobody a spravedlnosti je však považována za největší a nejlépe organizované politické uskupení v Egyptě.

Nyní byly zahájeny práce na nové egyptské ústavě, kterou připravuje stočlenný výbor jmenovaný parlamentem. V květnu má následovat volba nového prezidenta, do níž ohlásila kandidaturu řada osobností, mezi nimi Egypťané, kteří dříve zastávali vysoké funkce v mezinárodních organizacích, například Muhammad Mustafá al-Barádʿí, bývalý generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Kolem přípravy nové ústavy a prezidentských voleb zraje v Egyptě politické střetnutí, v němž se představitelé liberálních a občanských stran snaží prosadit se proti islamistické většině. Představitelé turistického průmyslu se ovšem obávají, že v zemi může proto pokračovat nestabilita trvající již od ledna 2011. Postižena je tím hlavně poznávací turistika, nezbytně zahrnující Káhiru a další velká města, zatímco letoviska na březích Rudého moře zůstávají po celou dobu zcela v klidu.

Tomuto stavu odpovídá i doporučení českého ministerstva zahraničí z 23. března 2012, které upozorňuje na zvýšené riziko při cestách, zvláště individuálních, do severní a východní části Sinajského poloostrova, do velkých měst, do nilské delty a k hranicím s Libyí. Naproti tomu letoviska u Rudého moře považuje za klidná a bezpečná.

S drtivým volebním vítězstvím islamistických stran stouply obavy o budoucnost vysoce výnosného turistického sektoru a obrovských investic, které do něj byly v posledních desetiletích vloženy. Jde hlavně o to, že by tyto strany mohly prosazovat striktní islámský zákon a morální kodex (šarí‘a) a tak odradit vysoké procento turistů. Z islamistických řad se začaly ozývat jednotlivé - neoficiální - hlasy o úplném zákazu alkoholu v letoviscích, o oddělených plážích pro muže a ženy, o zákazu nosit bikiny a v extrémní podobě i o likvidaci faraonských hrobů a vůbec památek na předislámský Egypt.

V současné době se obavy z takového vývoje - naštěstí nejen pro turistiku, ale i pro celé egyptské hospodářství - nepotvrzují.

„Muslimské bratrstvo by nemělo být proti turistice, protože ze své politické zkušenosti ví, že turistický sektor přináší 12 miliard dolarů ročně," prohlásil Basám Halaka, předseda Nezávislého generálního syndikátu pracovníků v turistickém sektoru. „Vědí také, že turistika přináší živobytí třem milionům lidí, kteří živí dalších 18 milionů." V zemi postižené vysokou nezaměstnaností jsou to velmi významná čísla. Obavy však vyjádřil Halaka z případného většího vlivu salafistů, kteří nemají k turistice příznivý vztah.

Zcela zásadní význam turistiky pro egyptské hospodářství ukazuje skutečnost, že i příjmy z provozu Suezského průplavu jsou více než o polovinu nižší než příjmy z turistiky. V roce 2011 činily 5,22 miliardy dolarů, ačkoli se proti předchozímu roku - na rozdíl od turistiky - o půl miliardy dolarů zvýšily.

Důsledky politického neklidu, který trval i loni na podzim a pokračoval i počátkem letošního roku, projevujícího se opakovanými demonstracemi na káhirském náměstí Mídán at-Tahrír (Náměstí osvobození), daly o sobě bezprostředně vědět výrazně nižším počtem turistů a ztrátou statisíců pracovních míst v turistickém průmyslu. Profesor Káhirské univerzity Rašád Abdu varoval, že „věci se mohou zhoršit, nezlepší-li se bezpečnost a politické podmínky".

Egyptu bude ještě nějakou dobu trvat, než dosáhne klidu a stability. Významný prezidentský kandidát Hišám al-Bastawísí, viceprezident egyptského kasačního soudu, varoval v souvislosti s chystanými prezidentskými volbami před možností vojenského puče, jestliže se islamisté „budou nadále snažit výlučně ovládnout moc" v zemi. V rozhovoru pro irácký televizní kanál Al-Hurra, uveřejněném 25. března, vyjádřil názor, že takový puč by se setkal s lidovou podporou. Důvěra lidu v islamisty se postupně ztrácí, řekl, protože až dosud neřeší každodenní problémy prostých lidí.

Podtajemník na egyptském ministerstvu turistiky Sámí Mahmúd nicméně věří, že „turistika má v Egyptě skvělou budoucnost". V prohlášení z letošního února zdůraznil, že cestovní ruch je budoucností egyptské ekonomiky. Mahmúd řekl, že v letošním roce se očekává příjezd až 13 milionů turistů, jejichž přínos do národního hospodářství má činit kolem 11 miliard dolarů, což je však stále ještě méně než v roce 2010. Uvedl ovšem, že tři čtvrtiny turistů směřují do letovisek na rudomořském pobřeží, kde je bezpečno, zatímco do Káhiry zamíří jen čtvrtina. V tom se odráží poměr mezi rozsahem plážové a poznávací turistiky, což je škoda vzhledem k obrovskému kulturně historickému významu Egypta pro vývoj civilizace.

Zásadnější prohlášení k případnému vlivu striktních islámských zásad na turistiku učinil v lednu Ahmad Sulajmán, předseda výboru Strany svobody a spravedlnosti pro turistiku. Řekl, že jeho strana chce turistiku podporovat a nebude usilovat o žádná přísná omezení pro zahraniční turisty. Turisté „budou moci nosit, pít a jíst, co budou chtít". Sulajmán dodal: „Je nám velmi líto, že turistika byla po revoluci poškozena."

Ahmad Sulajmán dále oznámil, že vedle plážové turistiky chce jeho strana rozvíjet i kulturní turistiku a například vytáhnout na světlo sochy faraonů uložené dosud ve skladištích a vystavit je podél nilských břehů v podobě muzea pod širým nebem. „Rovněž budeme podporovat lékařskou a incentivní turistiku," dodal v souladu s plány současné egyptské vlády.

(jš)

 

Související zprávy:
Egyptská vláda investuje do návratu turistů
Do Egypta se postupně vrací turistika
Arabské a africké země na veletrhu Holiday World 2011

 

Anketa

Chtěli byste se podívat do Afriky či na Blízký východ?

Copyright © 2007-2017 CZEFRICA.com
Vytvořila POČÍTAČOVÁ POHOTOVOST s.r.o.
Webhosting-domeny.info