• English (UK)
  • Čeština
  • kalahari
  • mesita
  • symbols
  • worcester
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com

Jak terorismus ovlivňuje turistiku


Jak terorismus ovlivňuje turistiku

Islámábád - Nedávné zprávy o tom, že Timbuktu převzali islamisté, nutí „k vážnému zamyšlení, proč se na turistické mapě takové události odehrávají," píše server eTurboNews pod titulkem „Proč teroristé útočí na turisty?".

Autor, přední pákistánský novinář a zakladatel Pákistánské ekoturistické společnosti Ághá Iqrár Hárún, dodává: „Když nyní vzbouřenci, včetně islamistických skupin hlásajících islámskou šarí‘u, ovládají ulice v Timbuktu, turisté se asi hned tak nevrátí na toto místo u řeky Niger, které bylo po staletí symbolem odlehlosti a učarovávalo cestovatelům vyprávěním o bohatství, moudrosti a živé vodě."

Po vojenském puči v Mali z března 2012 vyhlásili tuarežští vzbouřenci z Národního hnutí za osvobození Azawadu (MNLA) 6. dubna jednostranně nezávislost Azawadu, jak nazývají oblast v severní části Mali, zahrnující kolem 60 procent maliského území. Timbuktu se má stát jeho hlavním městem. Část území Azawadu ovládla islamistická skupina Ansár ad-dín (Ançar Dine, Ansar Dine - Ochránci víry), jejímž cílem je zavést v celém Mali islámský zákon šarí‘a a která je napojená na Al-Ká'idu. Obě skupiny oznámily 26. května 2012, že uzavřely pakt o spojení svých území a o vytvoření islámského státu. Z turistické mapy světa je tak až na další vyřazena další neobyčejně zajímavá destinace.

Nad takovými zprávami se ihned vynoří důležitá otázka, proč teroristé útočí na turisty nebo turistické destinace, píše Iqrár Hárún. Činí tak proto, aby získali co největší mezinárodní publicitu ve sdělovacích prostředcích? Nebo proto, aby dosáhli maximálního účinku zabitím lidí různých národností při jediném útoku? Nebo snad proto, že jsou proti turistice? ptá se autor.

To vše je „vážný problém, který si žádá podrobný výzkum, nebo alespoň pozornost organizací zabývajících se omezováním terorismu, bohužel však žádná seriózní práce v tomto směru dosud vykonána nebyla".

Autor připomíná osud severopákistánského údolí Swát, jež bývalo jednou z nejdůležitějších turistických destinací v Pákistánu a stalo se „nejpřednějším cílem teroristů, kteří posléze údolí ovládli, a to trvá již více než dva roky. Teroristé nyní údajně postupují do zbytku severního Pákistánu, což je [dosud] nejkrásnější a nejpokojnější oblast v této zemi sužované terorismem."

V článku se uvádí několik případů teroristických útoků na turisty v Egyptě (Luxor), Maroku (Casablanca a Marrákeš) a Etiopii, k nimž lze dodat nedávný přeshraniční útok Somálců na turisty v Keni, opakované únosy turistů v Jemenu a další podobné činy. K útokům na turisty došlo například i v Indonésii (Bali), Pákistánu, Indii „a mnoha dalších koutech světa, kde byli evropští turisté napadáni příslušníky islámské sekty, která věří, že zabíjení nemuslimů a dokonce i muslimů je džihád (svatá válka), pokud se ti lidé neřídí striktním islámem".

Pro terorismus bylo důležité přepadení turistického autobusu militantními radikály v Egyptě 21. října 1992, při němž byla zabita jedna britská turistka a zraněni dva další Britové. „Egyptští radikálové to považovali za opravdový úspěch, protože jejich boji proti tehdejší egyptské vládě se dostalo mezinárodní pozornosti a byl to snadný způsob propagace jejich boje ... Turistické destinace v Egyptě pak byly terčem série útoků, po nichž následovaly novinové titulky a bleskové zprávy v mezinárodních médiích. Teroristé vynalezli nový nástroj: získávat pozornost zabíjením turistů."

Společnou ideologií radikálních islamistických skupin působících kromě arabského světa a Afriky i v Indonésii, Afghánistánu a Pákistánu (Tálibán) a ve středoasijských postsovětských republikách, je salafíja - směr islámu hlásající návrat k předkům, to je k prvním generacím muslimů ze 7. století n. l.

Tato ideologie je v některých částech islámského světa na postupu. Například egyptská salafistická strana An-Núr (Světlo), požadující zavedení islámského práva šarí‘a, získala v nedávných volbách téměř 25procentní zastoupení v parlamentě, zatímco dalších přes 47 procent křesel získala umírněnější islámská Strana svobody a spravedlnosti, politické křídlo Muslimského bratrstva.

O salafistické interpretaci šarí‘y Iqrár Hárún píše, že v ní „není místo pro turistiku, protože ... turistika přináší také neislámské kulturní změny a styky s nemuslimy, jež pak poskvrňují islámskou společnost".

Autor připomíná, že „cestovní ruch je životně důležitý zdroj příjmů a tedy i významná složka hospodářského rozvoje" a že k většině útoků na turisty dochází v chudých zemích, „kde by turistika mohla hrát stěžejní úlohu v podpoře ekonomiky, teroristé však odrazují lidi od návštěv v těchto oblastech, čímž odsuzují chudé lidi k chudobě a blokují v takových chudých zemích cesty ke změně a prosperitě".

„Terorismus může mít pro hospodářství států obrovské důsledky, neboť vede k nezaměstnanosti, bezdomovectví, deflaci, zločinnosti a jiným ekonomickým a sociálním zlům," píše se v článku. „Přínos turistiky a cestování pro průmyslové i rozvojové země je nyní tak velký, že jakýkoli pokles aktivity v tomto odvětví vyvolává obavy."

„Mezinárodní turistika je odvětví, které žije z osobních kontaktů a jehož posláním je umožňovat a usnadňovat osobní mezikulturní dialog. Úspěšný turistický průmysl potřebuje politickou stabilitu, mír, bezpečí a potenciál k dialogu mezi různými skupinami lidí bez mentálních či fyzických omezení. Cílem terorismu proti turistům je mezi jiným znemožnit mezikulturní styky a dialog. Snaží se bránit možnosti lepšího a hlubšího porozumění ‚jiným‘," píše autor dále a dodává: „Terorismus proti turistům je celkově buď politicky nebo kulturně motivovaný čin."

„Vzájemné setkávání a dočasné spolužití napomáhá vzájemnému porozumění a cestovní ruch byl vždy důležitým nástrojem takového setkávání. Turistika již dlouho působí jako cesta k vytváření harmonie mezi lidmi," zdůrazňuje Iqrár Hárún a uzavírá: „To jsou důvody, proč teroristé útočí na turistiku - vědí totiž, že rozvoj turistiky znamená smrt pro jejich separatistické ideje. Rozvoj turistiky zajistí hlubší harmonii mezi lidmi různých vyznání, která přemůže jejich ideje rozdělování lidí ve jménu náboženství a rasy."

(zjk)

 

Anketa

Chtěli byste se podívat do Afriky či na Blízký východ?

Copyright © 2007-2017 CZEFRICA.com
Vytvořila POČÍTAČOVÁ POHOTOVOST s.r.o.
Webhosting-domeny.info