Afrika

Nerovnost v příjmech se zvětšuje

Washington - Nerovnosti v příjmech mezi ekonomikami subsaharské Afriky se za posledních třicet let zdvojnásobily, uvádí Světová banka ve své poslední zprávě o Africe z dubna 2007.

Je tomu tak, přestože ekonomický růst afrických zemí je od poloviny devadesátých let v souladu se zbytkem světa. V subsaharské Africe rostly ekonomiky v letech 2005 i 2006 průměrně o 5,4 procenta a podobný růst se předpokládá i za roky 2007 a 2008.

Průzkum Světové banky však ukázal, že v chudších zemích byl růst pomalejší, takže rozdíl mezi nimi a bohatšími zeměmi se prohluboval. U nejbohatších 10 procent afrických ekonomik, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na osobu byl v roce 1975 přibližně desetinásobně vyšší než HDP nejchudších 10 procent, se tento rozdíl za třicet let zvýšil na dvacetinásobek. Míra nerovnosti byla nejhorší v letech 1985-1995, kdy četné země upadly do konfliktů.

Vezme-li se za měřítko Jihoafrická republika, pak 19 zemí si v příjmu na osobu polepšilo, ve 13 zemích nenastaly změny a 11 zemí postihl pokles. Jihoafrická republika vytváří 40 procent hrubého domácího produktu celého regionu. Mezi nejlepšími jsou dále Botswana, Kapverdy, Gabon, Mauricius, Namibie a Seychely. Tyto ekonomiky dohromady vytvářejí 45 procent HDP subsaharské Afriky, ale mají jen 9 procent obyvatelstva tohoto regionu.

Svůj HDP na osobu nejvíce zlepšily země vyvážející nerostné suroviny - Botswana, Kapverdy a Rovníková Guinea. Nejvyšší HDP na osobu v regionu má nyní Rovníková Guinea - 7 500 dolarů, zatímco v Jižní Africe to je 3 400 dolarů. Na druhém místě jsou Seychely (6 600 dolarů), na třetím Botswana (4 500 dolarů).

Naproti tomu někteří z producentů ropy jako Angola, Čad a Nigerie žádného vzestupu nedosáhli, z čehož Světová banka vyvozuje, že nerostné zdroje „nejsou vždy určujícím prvkem úspěchu".

Zpráva konstatuje, že řada afrických ekonomik se vyvíjí k rychlejšímu a stabilnějšímu růstu, jehož je třeba pro snížení vysoké míry chudoby.

Mezi prostředky k udržení ekonomického růstu na úrovni z let 1995-2005 Světová banka uvádí zlepšování infrastruktury, snižování nepřímých nákladů společností, zvyšování produktivity investicemi do technologií a výchovy kvalifikovaných pracovníků a růst soukromých investic.

Zpráva označuje větší a diverzifikovanější růst exportu za klíčový faktor pro udržení růstu a snížení kolísavosti v ekonomice.

John Page, hlavní ekonom Světové banky pro Afriku, ke zprávě prohlásil, že jedním ze znepokojivých faktorů je nedostatečná diverzifikace exportu v mnoha afrických zemích. Jiným problémem zůstává kolísavost reálného růstu v Africe.

Od roku 2005 si ekonomové povšimli, řekl John Page dále, že výskyt „dobrých a špatných časů" se na kontinentě začal přesouvat ve prospěch dobrých časů. To je podle něj situace, kdy úspory a investice jsou vyšší, obchod podstatně širší a politické instituce včetně vlády fungují efektivně.

„Dobrou zprávou je, že Afrika dokáže konkurovat ve světovém měřítku, ale infrastruktura vytváří nákladné nesnáze a překážky a africké ekonomiky prostě nejsou dostatečně konkurenceschopné v porovnání s ekonomikami jižní a východní Asie," dodal Page.