• English (UK)
  • Čeština
  • kalahari
  • mesita
  • symbols
  • worcester
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com

Arabsko-africký summit jednal o spolupráci a partnerství


Arabsko-africký summit jednal o spolupráci a partnerství

Sirt - Arabsko-africká konference na nejvyšší úrovni, která se sešla 10. října v libyjském městě Sirt, vyhlásila závazek zúčastněných zemí rozvíjet partnerské vztahy, spolupracovat v oblasti investic a nastolit strategické partnerství mezi africkými a arabskými zeměmi.

Oba regiony budou spolupracovat zejména v oblastech energetiky, vodních zdrojů, investic do infrastruktury, zajištění potravin, zemědělství a regionální bezpečnosti a koordinace v mezinárodních záležitostech.

Závazek spolupráce je obsažen v Sirtské deklaraci, kterou účastníci schválili. Deklarace zároveň vyjadřuje stanoviska arabských a afrických zemí k regionálním a mezinárodním otázkám.

Na summitu, který společně uspořádaly Arabská liga (Liga arabských států) a Africká unie, se sešli nejvyšší představitelé více než šedesáti arabských a afrických zemí. Město Sirt zvolila hostitelská země Libye za místo konference zřejmě i proto, že je to rodiště libyjského vůdce Muammara Kaddárího.

Vedle Sirtské deklarace konference schválila dokument nazvaný Strategie africko-arabského partnerství, dále Společný akční plán na roky 2011-2016 a Rezoluci o zřízení společného africko-arabského fondu pro reagování na kalamity.

Účastníci se zavázali, že prostřednictvím strategie partnerství budou pomáhat arabským a africkým zemím, zvláště těm nejméně rozvinutým, urychlit proces udržitelného rozvoje a naplnit Rozvojové cíle tisíciletí (Millennium Development Goals) do roku 2015.

V Sirtské deklaraci se uvádí, že má vzniknout integrovaný africko-arabský region orientovaný na pokrok, prosperitu, překonávání překážek bránících vzájemné spolupráci, na posilování koordinace a pravidelných konzultací a na hlubší spolupráci v politické, hospodářské, finanční a obchodní sféře, jakož i spolupráci vědeckou a technickou.

Deklarace klade důraz na investice a vyzývá k uskutečňování africko-arabských pracovních plánů zaručujících investice mezi oběma oblastmi, k otevírání nových trhů, vytvoření obchodního pásma s preferenčním režimem, odstraňování překážek, na které narážejí investoři z obou stran, a rozšiřování spolupráce na investičních zárukách.

Dále se zdůrazňuje význam rozvoje technologií zaměřených na řešení problémů a rozšiřování možností obnovitelných zdrojů energie tak, aby se zajistil dostatek potravin a udržitelný rozvoj. Je důležité uvědomovat si důsledky změn klimatu a nutnost boje proti nim.

Deklarace zdůrazňuje významnou úlohu kultury jako mostu mezi arabskými a africkými národy a jedinečnou povahu kulturních vztahů mezi oběma oblastmi. Přitom poukazuje na nutnost zachovávání kulturní identity a kulturního dědictví.

V mezinárodně politické sféře vyjadřuje Sirtská deklarace podporu svrchovanosti Súdánu a jeho územní jednotě, nabádá k úsilí o dosažení míru v této zemi a „zcela odmítá" rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu z března 2009 vydat zatykač na súdánského prezidenta Umara al-Bašíra pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. V této souvislosti vyslovuje deklarace podporu snahám směřujícím k dosažení míru a stability v Súdánu, zejména v Dárfúru.

Deklarace prohlašuje, že „trvající izraelská okupace arabských území" je hrozbou pro mezinárodní mír a stabilitu, a vyjadřuje podporu právu palestinského lidu na výkon jeho národních práv včetně práva na sebeurčení a život v míru a stabilitě v nezávislém palestinském státě. Vyslovuje také podporu Sýrii v její snaze o návrat Golanských výšin.

K problému Somálska deklarace vyjadřuje plnou podporu somálské vládě, vyslovuje se pro jednotu, svrchovanost a stabilitu Somálska a uvádí, že je třeba „tvrdě pracovat na dosažení národního usmíření".

Deklarace požaduje respektování jednoty, svobody, svrchovanosti a nezávislosti Iráku a vyzývá irácké politiky, aby vytvořili co nejdříve iráckou vládu založenou na dohodě.

Arabští a afričtí představitelé v deklaraci odsuzují „všechny druhy terorismu" a vyzývají k uspořádání mezinárodní konference pod záštitou OSN, která by zkoumala zločin terorismu a jasně ho definovala, přičemž se má rozlišovat mezi terorismem a právem národů na „odpor proti okupaci". Odmítají spojování terorismu s kteroukoli národností či náboženstvím.

Deklarace žádá reformu Organizace spojených národů, která by umožnila účinně řešit současné mezinárodní problémy. Požaduje posílení úlohy Valného shromáždění a dále reformu Rady bezpečnosti spojenou se zvýšením počtu stálých členů tak, aby se splnily požadavky afrických a arabských národů a aby se všechny oblasti světa mohly podílet na řízení mezinárodního pořádku.

Účastníci summitu žádají, aby se Blízký východ stal oblastí beze zbraní hromadného ničení.

Arabsko-africká konference na nejvyšší úrovni v Sirtu byla v pořadí druhá a konala se 33 let po prvním arabsko-africkém summitu, který se sešel roku 1977 v Káhiře. Účastníci se dohodli, že hostitelem příštího arabsko-afrického summitu bude v roce 2013 Kuvajt.

Egyptský prezident Husní Mubárak, který byl hostitelem prvního summitu z roku 1977, prohlásil na sirtské konferenci, že spolupráci arabských a afrických zemí je třeba považovat za prioritu. Řekl, že arabské státy v Africe reprezentují 70 procent arabského světa a 20 procent Afriky a že nastal čas přetvořit tato společná pouta do hlubší vzájemné spolupráce pod střechou Ligy arabských států a Africké unie.

Mubárak zdůraznil, že africké a arabské země potřebují spolupracovat na řešení společných problémů, mezi nimiž jsou potravinová krize, změny klimatu, kolísání cen energií, zhoršování ekonomického prostředí pro rozvojové země a krvavé srážky v některých oblastech.

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí jako hostitel letošního summitu zdůraznil, že Afričany a Araby pojí přirozená historická, náboženská, zeměpisná a etnická pouta, a vyzval k vytváření těsnějšího arabsko-afrického společenství. Slíbil, že Libye bude investovat v afrických zemích zhruba 90 miliard amerických dolarů.

Kaddáfí se vyslovil proti rozdělení Súdánu na sever a jih a prohlásil, že by to byl „zlý precedent". V souvislosti s referendem o případné nezávislosti jižního Súdánu, které se má konat v lednu 2011, Kaddáfí varoval, že rozdělení Súdánu by se mohlo stát „nakažlivou chorobou", která by se rozšířila na jiné africké státy. Referendum označil za nebezpečné.

Generální tajemník Arabské ligy Amr Muhammad Músá se o referendu v Súdánu vyjádřil mnohem pozitivněji, když řekl, že liga spolupracuje s Chartúmem na řešení otevřených problémů referenda, a zdůraznil nutnost jeho dobré přípravy. Músá žádal „věrohodné a transparentní hlasování, které vyjádří vůli jihosúdánského lidu". Nicméně i on vyslovil obavy z „dopadu referenda na bezpečnost a stabilitu ve velké části Afriky a Středního východu".

Súdán má největší rozlohu ze všech afrických zemí, jeho severní část je arabská, zatímco jih obývají africké národnosti.

Předseda komise Africké unie, zkušený gabonský politik Jean Ping, prohlásil na konferenci ministrů zahraničí, která předcházela setkání hlav států, že africko-arabská spolupráce je první a nejstarší taková iniciativa, jíž se Afrika kdy zúčastnila. Tato spolupráce svádí dohromady národy, které jsou již hluboce navzájem spojené, žijí v témže světadílu, sdílejí stejnou minulost a usilují o společné cíle. Devět z 22 členů Arabské ligy je rovněž členy Africké unie. Ping připomněl, že po prvním africko-arabském summitu z roku 1977 se z různých politických, hospodářských, finančních a sociálních důvodů nepodařilo vztahy institucionalizovat. Situaci zhoršilo i chabé zapojení soukromého sektoru a občanské společnosti do plánování a realizace africko-arabských projektů.

Je zřejmé, zdůraznil Jean Ping, že Afrika je nejlepší destinací pro arabské investice vzhledem k  diverzitě svých přírodních zdrojů a zeměpisné blízkosti, která značně snižuje dopravní náklady. Připomněl mimořádné bohatství afrických nerostných a mořských zdrojů a vysoký zemědělský potenciál Afriky. Ping řekl, že Afrika produkuje více než 30 procent světového bauxitu, kobaltu, zlata, magnesia, fosfátů a uranu a téměř 60 procent světového chromu a diamantů, kromě svých velkých ropných rezerv. Vinou nízké úrovně svého průmyslového rozvoje Afrika sama konzumuje jen nepatrný zlomek těchto zdrojů, jež se převážně vyvážejí jako suroviny bez jakékoli přidané hodnoty, dodal Ping.

Rovněž čadský prezident Idriss Déby volal po arabských investicích v Africe. Zároveň varoval před „plíživou přírodní hrozbou" desertifikace, která se týká mnoha arabských a afrických států. Šíření pouští, stejně jako zanášení a vysychání vodních toků, například Nigeru, je regionální africký problém, který vyžaduje kolektivní akci, prohlásil Déby.

Turistika nebyla přímo na pořadu sirtské konference, ačkoli je předmětem stoupajícího zájmu ve většině zastoupených zemí jako jeden z pilířů jejich ekonomik. Zvlášť se hovoří o nutnosti investic do turistické a dopravní infrastruktury, jejíž nedostatek dnes brzdí rozvoj cestovního ruchu v mnoha zemích s atraktivním turistickým potenciálem. Důraz na investice, patrný ve výsledcích konference, by se měl tedy prakticky projevit i ve sféře cestovního ruchu.

(jš)

 

Anketa

Chtěli byste se podívat do Afriky či na Blízký východ?

Copyright © 2007-2017 CZEFRICA.com
Vytvořila POČÍTAČOVÁ POHOTOVOST s.r.o.
Webhosting-domeny.info