• English (UK)
  • Čeština
  • kalahari
  • mesita
  • symbols
  • worcester
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com

Jižní Súdán - přitažlivý turistický cíl budoucnosti


Jižní Súdán - přitažlivý turistický cíl budoucnosti

Džuba - Nejnovější stát na mapě Afriky, Jižní Súdán, má všechny předpoklady stát se v budoucnu jedním z předních turistických cílů v Africe.

Jihosúdánská republika vyhlásila nezávislost 9. července 2011 po dvaadvacetileté válce mezi severem a jihem Súdánu, která rozdírala zemi v letech 1983-2005. Jihosúdánská vláda se ihned přihlásila k podpoře turistiky jako důležitého zdroje příjmů pro zemi, jež nyní patří v Africe k nejchudším.

Podrobné letecké průzkumy provedené v letech 2007 a 2010 nepotvrdily obavy, že dlouhotrvající boje zdecimovaly stavy volně žijící zvěře v této zemi, jak se stalo v řadě jiných afrických zemí zasažených násilnými vnitřními konflikty, například v Mosambiku, Angole či Ugandě. Naopak se ukázalo, že zejména statisícová stáda antilop na východ od Bílého Nilu přežila a daří se jim dobře.

Jižní Súdán je potenciálně jedinečná turistická destinace s velkou rozmanitostí fauny a flóry, s krásnou přírodou a různorodým přírodním prostředím pro volně žijící zvířata, jejichž populace patří k největším v Africe. Jsou to hlavně lesnaté i travnaté savany, náhorní plošiny i záplavové planiny. Pozoruhodná je rozlehlá oblast mokřadů vytvářených Bílým Nilem zvaná Sudd (sadd či sudd je arabské slovo, které znamená překážka, bariéra). Vedle toho nalezneme v Jižním Súdánu pestré etnické kultury (kolem dvaceti etnických skupin), místa spjatá s historií a navíc rozmanité klimatické poměry.

Turisticky velmi zajímavé jsou Bílý Nil a další řeky, jež mohou nabídnout prostor pro zábavní plavby, sportovní rybaření a rafting. Země má několik vodopádů, z nichž nejznámější jsou Fula Falls či Fula Rapids v národním parku Nimule.

Hojnost volně žijící africké zvěře potvrdily průzkumy zvláště v oblasti Boma-Jonglei, která se rozkládá na ploše 200 000 kilometrů čtverečních a zahrnuje národní parky Boma (při etiopských hranicích) a Bandingilo, dále mokřady Sudd, přírodní rezervaci Zeraf, připravované chráněné oblasti Loelle, jakož i velké plochy bohatých pastvin.

Bylo zjištěno více než 800 000 vodušek bělouchých (Kobus kob leucotis), jejichž počet však ve skutečnosti možná přesahuje i milion, dále téměř 300 000 jedinců zdejšího endemického poddruhu antilopy rezavočelé (Eudorcas albonotata), anglicky nazývané Mongalla gazelle (podle města Mongalla ležícího při jihozápadním okraji národního parku Bandingilo), 160 000 buvolců tiang (Damaliscus lunatus tiang), spolu s dalšími tedy celkem na 1,3 milionu antilop, jak odhadují biologové za pomoci nových metod průzkumu, zejména digitální fotografie. Pravidelné migrace tohoto množství antilop se mohou vyrovnat proslulým migracím pakoňů v Serengeti, nebo je i předčít. „Nikdy jsem neviděl volně žijící zvířata v takových počtech, ani při letech nad masovými migracemi v Serengeti. Mohla by to být největší migrace velkých savců na světě," prohlásil Michael Fay z americké Wildlife Conservation Society.

Vedle uvedených tří druhů byly v Jižním Súdánu zjištěny v menších počtech další druhy antilop - bahnivec severní (Redunca redunca, asi 13 000 jedinců), buvolec stepní (Alcelaphus buselaphus), buvolec topi (Damaliscus lunatus topi), bongo lesní (Tragelaphus euryceros), antilopa losí (Taurotragus oryx), antilopa koňská (Hippotragus equinus), gazela Grantova (Nanger granti), kudu malý (Tragelaphus imberbis), lesoň bahenní neboli sitatunga (Tragelaphus spekeii) či ohrožená voduška abok (Kobus megaceros). Objeven byl i přímorožec beisa (Oryx gazella beisa), který zde byl považován za vyhynulého.

Žijí zde také populace dalších druhů, většinou životaschopné, jako jsou slon africký (nejméně 8 000 jedinců), slon pralesní (Loxodonta cyclotis), buvol africký ( 8 900 jedinců), hroch obojživelný, štětkoun africký neboli prase štětkaté (Potamochoerus porcus), prase pralesní (Hylochoerus meinertzhageni), žirafy, hroši, lvi, levharti, šimpanzi, krokodýli, hyeny, pštrosi (2 800 jedinců), dokonce i vážně ohrožený pes hyenovitý (Lycaon pictus) a také bohužel jen jednotlivé zebry, kterých zde kdysi žilo velké množství.

Mokřady Sudd poskytují útočiště více než 400 druhům ptáků včetně mnoha stěhovavých. Mezi ptačími obyvateli zde vynikají člunozobec africký (Balaeniceps rex), pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) a okázalý jeřáb paví (Balearica pavonina). Oblast tak nabízí lákavé možnosti pro pozorování ptactva.

Bohatá fauna se v Jižním Súdánu zachovala i díky přísné kázni, kterou uložila svým bojovníkům Súdánská lidová osvobozenecká armáda (SPLA), vedoucí složka ozbrojeného boje za nezávislost jihu. SPLA si zjevně uvědomovala význam přírody pro budoucí nezávislý Jižní Súdán a její příslušníci směli střílet zvěř kvůli obživě jen po souhlasu nadřízených.

Po 22 letech občanské války je celá tato situace považována za zázrak, který však nastal pouze na východním, pravém břehu Nilu. Vinna zde není přímo válka, ale zahraniční pytláci, kteří mohli na koních překračovat západní hranice Jižního Súdánu, nedokázali však překonat tok Nilu a mokřady Sudd, jež posloužily jako neproniknutelný ochranný štít pro východní část země.

Například v nejstarším a největším jihosúdánském národním parku o rozloze 230 000 čtverečních kilometrů, známém jako Southern National Park, bylo před občanskou válkou, v roce 1981, napočítáno na 60 000 buvolů, ale při nedávném průzkumu nebyl zjištěn ani jediný. Podobně tam byla pozorována jen jedna skupina slonů, ačkoli před občanskou válkou tam žilo na 10 000 jedinců.

Jižní Súdán má šest národních parků a dvanáct přírodních rezervací. O většině z nich v dané chvíli bližší informace nejsou.

Seznámit se s tímto bohatstvím budou zatím moci prakticky jen dobrodružně založení individuální turisté, protože v Jižním Súdánu zcela chybí turistická infrastruktura, jejíž rozvoj je přirozeně klíčem k otevření země pro běžnou turistiku - výstavba silnic, hotelů a jiných ubytovacích zařízení, vznik příjezdových cestovních kanceláří.

Z hlavního města Džuby vedou v podstatě jen špatně udržované nezpevněné silnice nebo cesty a nejbližší oblast, kde žijí divoká zvířata, je vzdálena nejméně dvě hodiny jízdy po takových komunikacích. V Džubě samé je nyní čtyřicet malých nebo středně velkých hotelů, které mají zpravidla daleko do mezinárodní úrovně. Nyní se z prostředků poskytnutých Japonskem a Světovou bankou rekonstruuje silnice z Gulu v severní Ugandě přes Nimule do Džuby, která by měla být hlavní tepnou spojující Jižní Súdán s jeho východoafrickými sousedy.

Nicméně jihosúdánské ministerstvo pro ochranu přírody a turistiku ihned po vyhlášení nezávislosti země oznámilo, že jeho cílem je učinit z turistiky důležitý zdroj příjmů. Nebezpečím pro jihosúdánskou přírodu, která přežila dlouhou občanskou válku, jsou však záměry velkých nadnárodních společností, které se zajímají o využití bohatých jihosúdánských nerostných zdrojů. Vláda bude také vystavena tlaku investorů ze Spojených arabských emirátů, kteří již vyjádřili přání získat v zemi lovecké revíry pro bohaté zákazníky.

Krátce po vyhlášení jihosúdánské nezávislosti navštívila delegace ministerstva pro ochranu přírody a turistiku Keňu, Tanzanii, Ugandu a Zimbabwe. Jejím cílem bylo seznámit se s řízením národních parků a hotelů a s celkovou politikou v oblasti turistiky. Vedoucí delegace, poradce ministerstva generál Alfred Akwoch Omoli, při této příležitosti ujistil potenciální investory, že válka skončila a že jejich investice budou bezpečné.

V uplynulých šesti letech před vyhlášením nezávislosti požíval Jižní Súdán značnou autonomii v rámci jednotného súdánského státu, a to od uzavření Komplexní mírové dohody se severem z roku 2005, která vedla k vytvoření autonomní jihosúdánské vlády. Díky tomu má zvolený parlament, prezidenta, vládu a fungující soudní systém, jakož i vnější atributy státnosti jako vlajku, hymnu a státní znak. Prezidentem je Salva Kiir, který v roce 2005 stanul v čele Súdánské lidové osvobozenecké armády po smrti dlouholetého vůdce hnutí za nezávislost súdánského jihu Johna Garanga.

Nový stát má před sebou obrovské úkoly. Musí řešit vztahy se Súdánskou republikou včetně přesného vymezení hranic mezi oběma státy, přetrvávající pohraniční konflikty, rozdělení příjmů z těžby ropy, jejíž největší zásoby jsou v Jižním Súdánu, ale rafinerie a vývozní přístavy na severu (Jižní Súdán sám nemá přístup k moři), překonání rozbujelé korupce, vypracování definitivní ústavy, reintegraci navrátilců ze severu a celý komplex humanitárních problémů souvisejících s tím, že Jižní Súdán je při svém vzniku jednou z nejméně rozvinutých a nejchudších zemí světa.

(zjk)

 

Anketa

Chtěli byste se podívat do Afriky či na Blízký východ?

Copyright © 2007-2017 CZEFRICA.com
Vytvořila POČÍTAČOVÁ POHOTOVOST s.r.o.
Webhosting-domeny.info