Světová turistika 

Nová zpráva o konkurenceschopnosti v turistickém průmyslu

Ženeva - Zpráva o konkurenceschopnosti v turistice pro rok 2009, která vychází s podtitulkem „Řízení v rozbouřené době", potvrzuje, že postavení arabsky mluvících a afrických zemí se v tomto ohledu podstatně nemění.

Zpráva, kterou vydává Světové ekonomické fórum (WEF), poukazuje na četné obtíže, jimž turistický průmysl v současné době čelí a které se musí překonat, má-li být do budoucna zajištěn silný růst tohoto sektoru. Mezi tématy, na něž se analytická část zprávy zaměřuje, jsou dopad cen ropy na turistický průmysl či důležitost cenové konkurenceschopnosti pro příjezdovou turistiku.

„Naše studie se snaží měřit faktory, které činí rozvíjení turistického průmyslu v jednotlivých zemích atraktivním," napsala k tomu ekonomka WEF Jennifer Blankeová.

Index konkurenceschopnosti, který zpráva obsahuje, je výsledkem hodnocení tří konkrétních okruhů, jimiž jsou regulační rámec daný závaznými předpisy; podnikatelské prostředí a infrastruktura; lidské, kulturní a přírodní zdroje. Jednotlivé faktory, jimiž je podmíněna atraktivita podnikání v cestovním ruchu, jsou podle zprávy WEF politická pravidla a regulace; udržitelnost životního prostředí; bezpečnost; zdravotní a hygienická situace; místo cestovního ruchu na žebříčku priorit; infrastruktura letecké i pozemní dopravy; turistická infrastruktura; infrastruktura informačních a komunikačních technologií; cenová konkurenceschopnost v turistickém průmyslu; lidské zdroje; kladný vztah k cestovnímu ruchu; přírodní zdroje.

Výsledkem je hodnocení kvality prostředí pro další rozvoj turistického průmyslu v dané zemi. Nejde tedy především o posuzování přitažlivosti a konkurenceschopnosti jednotlivých zemí pro turisty, ale pro investory a podnikatele.

Světové ekonomické fórum vydává tuto zprávu letos potřetí, první zpráva vyšla v roce 2007. Tehdy bylo hodnoceno 124 zemí, loni 130 zemí, letošní zpráva hodnotí 133 zemí.

Analýza hnacích sil konkurenceschopnosti v turistice poskytuje užitečné srovnávací informace o různých zemích pro podnikatelská rozhodnutí, ale vzhledem ke své zatím jen tříleté historii neumožňuje dlouhodobější sledování vývoje.

Mezi arabofonními zeměmi se nejlépe umístila opět Malta na 29. místě, mezi africkými zeměmi Mauritius na 40. místě.

Celkově se africké a arabofonní země umístily takto (v závorce je uvedeno nejprve umístění z roku 2008, potom z roku 2007): 29. Malta (25., 26.), 33. Spojené arabské emiráty (40., 18.), 37. Katar (37., 36.), 40. Mauricius (41., 39.), 41. Bahrajn (48., 47.), 44. Tunisko (39., 34.), 54. Jordánsko (53., 46.), 61. Jižní Afrika (60., 62.), 64. Egypt (66., 58.), 68. Omán (76., nehodnocen), 71. Saúdská Arábie (82., nehodnocena), 75. Maroko (67., 57.), 79. Botswana (87., 70.), 82. Namibie (93., 73.), 85. Sýrie (94., nehodnocena), 87. Gambie (84., 84.), 95. Kuvajt (85., 67.), 97. Keňa (101., 98.), 98. Tanzanie (88., 80.), 100. Zambie (107., 94.), 101. Senegal (108., nehodnocen), 110. Ghana (dosud nehodnocena), 111. Uganda (110., 101.), 112. Libye (104., nehodnocena), 115. Alžírsko (102., 93.), 116. Madagaskar (118., 112.), 117. Malawi (nehodnoceno, 114.), 119. Mali (119., 105.), 120. Benin (120., 116.), 121. Zimbabwe (117., 107.), 123. Etiopie (121., 117.), 124. Mosambik (123., 119.), 125. Kamerun (126., 118.), 126. Burkina Faso (124., 113.), 127. Mauritánie (122., 92.), 128. Nigerie (125., 115.), 130. Pobřeží slonoviny (dosud nehodnoceno), 131. Burundi (128., 123.), 132. Lesotho (129., 121.), 133. Čad (130., 124.).

Nově byly do indexu zařazeny Ghana a Pobřeží slonoviny, po roční přestávce pak Malawi. Naopak v něm i nadále chybí některé země s nemalým turistickým potenciálem. Celkově zůstalo mimo hodnocení WEF 25 afrických či arabofonních zemí: Angola (v roce 2007 na 122. místě), Džibuti, Eritrea, Gabon, Guinea, Guinea-Bissau, Irák, Jemen, Kapverdy, Komory, oba konžské státy, Libanon, Liberie, Niger, Rovníková Guinea, Rwanda, Seychely, Somálsko, Sierra Leone, Středoafrická republika, Súdán, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svazijsko a Togo. Důvodem nezařazení je většinou nedostatek údajů.

Nic se podstatně nezměnilo u některých z nejvýznamnějších turistických destinací arabského a afrického světa. Egypt a Jihoafrická republika zůstávají ve středním poli indexu, přitažlivé východoafrické destinace Keňa, Tanzanie a Uganda pak stále setrvávají překvapivě hluboko.

Jako region si nejlépe vede Arabský poloostrov, kde si Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Omán a Saúdská Arábie proti loňsku zřetelně polepšily.

Ve srovnání s rokem 2008 dostaly výrazně vyšší hodnocení Spojené arabské emiráty (po předchozím hlubokém propadu), Bahrajn, Omán, Saúdská Arábie, Botswana, Namibie, Sýrie, Zambie a Senegal. Citelný pokles naopak zaznamenaly Maroko, Kuvajt, Tanzanie, Libye a Alžírsko.

Celosvětově zařadilo Světové ekonomické fórum v roce 2009 do první desítky nejvýše hodnocených zemí Švýcarsko, Rakousko, Německo, Francii, Kanadu, Španělsko, Švédsko, Spojené státy, Austrálii a Singapur. Kromě přesunů v pořadí prvních deseti zemí tedy Singapur (posunem z 16. na 10. místo) vytlačil Velkou Británii z první desítky (letos na 11., loni na 6. místě).

Česká republika si ve zprávě WEF letos opět polepšila, když zaujala 26. místo (loni byla na 30. místě, v roce 2007 na 35. místě).

První desítku arabsky mluvících a afrických zemí letos tvoří Malta, Spojené arabské emiráty, Katar, Mauricius, Bahrajn, Tunisko, Jordánsko, Jižní Afrika, Egypt a Omán.

(mk)