• English (UK)
  • Čeština
  • kalahari
  • mesita
  • symbols
  • worcester
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com
  • Poznáváme Afriku a arabské země CZEFRICA.com

Irák: Zpět k vlastním dějinám – a k turistice


Irák

Zpět k vlastním dějinám – a k turistice

Bagdád – S polevující mírou násilí v zemi začíná Irák hledět do pokojnější budoucnosti, jejíž důležitou součástí bude návrat k cestovnímu ruchu.

Účastníci prvního organizovaného zájezdu západních turistů do Iráku od vojenské invaze z roku 2003, který se uskutečnil v březnu 2009, poznávají historické a náboženské pamětihodnosti země. Jak oznámil mluvčí iráckého ministerstva turistiky Abduzzahra at-Tálaqání, v osmičlenné skupině, organizované jednou britskou cestovní kanceláří, je pět osob z Velké Británie, dvě ze Spojených států a jedna z Kanady.

„Je to projev zlepšení v bezpečnostní situaci. Je to poselství celému světu, že nový Irák je nyní připraven vrátit se v bezpečnosti a stabilitě k normální situaci,“ dodal at-Tálaqání.

Bezpečnostní situace v Iráku se od  začátku roku 2008 opravdu značně zlepšila, ačkoli i nadále dochází k sebevražedným útokům a bombovým atentátům.

Skupina západních turistů přistála na bagdádském letišti 8. března a odletí 22. března 2009, řekl at-Tálaqání. Je pod ochranou ozbrojených stráží v civilních oblecích. Talaqání neuvedl, která cestovní kancelář zájezd uspořádala.

Na programu má skupina návštěvu trosek starověkého Babylonu s proslulou věží, posvátná města šíitských muslimů Nadžaf a Karbalá’, dále město Sámarrá’ s Velkou mešitou al-Askaríja, jakož i kurdské město Arbíl.

Mezníkem v obnově cestovního ruchu může být opětné otevření proslulého Iráckého muzea v Bagdádu 23. února 2009. Muzeum bylo téměř šest let zavřeno, neboť v dubnu 2003 během bojů mnohonárodních sil proti vojskům Saddáma Husajna je irácké lupičské bandy vyplenily a zmocnily se kolem 15 000 muzejních artefaktů. Část uloupených pokladů se mezitím vrátila na své místo díky usilovné práci mnoha Iráčanů a také četným případům výčitek svědomí u viníků, takže ke svému opětnému otevření mohlo muzeum vystavit tisíce exponátů. Irácké muzeum je nyní znovu domovem přibližně 5 500 artefaktů nedozírné hodnoty.

„Děkuji všem zemím, které stojí při Iráku a pomáhají vrátit propašované starožitnosti v rámci mezinárodní kampaně za návrat iráckého dědictví,“ prohlásil při otevření muzea irácký ministerský předseda Núrí al-Málikí. Vyzval archeology, aby pomohli učinit z Iráku centrum výzkumu dějin lidstva.

Opětné otevření Iráckého muzea znovu zpřístupňuje lidským zrakům nesmírné bohatství mezopotámské minulosti.

Vedle něj je známkou rýsující se renesance Iráku jako turistického cíle i zpráva z letošního ledna, že vláda Spojených států přispěla částkou 700 000 dolarů na zabezpečení a další zpracovávání archeologického naleziště Babylonu.

Archeologická naleziště patří z turistického hlediska k nejslibnějším tématům. Míst spjatých s dějinami Mezopotámie je v Iráku velké množství, péče o ně včetně nápravy dlouholetého zanedbávání ovšem vyžaduje velké a trvalé úsilí.

Za režimu strany Baas, která se dostala k moci převratem z roku 1968 za klíčové účasti pozdějšího diktátora Saddáma Husajna, byl Irák 35 let uzavřenou společností a jeho kontakt se světem byl minimální. Tato epocha a pak období válečných akcí a teroristických útoků způsobily, že převážná část turistické infrastruktury zchátrala a zpustla, což staví chystanou obnovu cestovního ruchu před zásadní dlouhodobé úkoly.

Irácká turistická infrastruktura, postižená šesti roky války a předtím po desítky let zanedbávaná, je dnes ve špatném stavu. Ekonomika se sice rozvíjí díky zlepšující se bezpečnostní situaci, to však jen podtrhuje nutnost urychleného budování turistické infrastruktury na úrovni, jaká je dnes v předních destinacích obvyklá. Delegace 200 zahraničních investorů, která v souvislosti se Světovým týdnem turistiky navštívila v září 2008 Nadžaf, prožila zklamání, když pro sebe nenašla přímo v místě dostatek hotelových lůžek.

Pro slabé a zranitelné ekonomiky je cestovní ruch jednou z nejrychlejších cest, jak získat valuty. „Zahraniční návštěvníci jsou vlastně export,“ říká Geoffrey Lipman, zástupce generálního tajemníka Světové turistické organizace OSN (UNWTO). „A nemusíte přitom budovat distribuci. Dokážete-li přitáhnout lidi do země, oni přinesou peníze a budou utrácet. A navíc vytváříte dojem, jímž země působí, budujete značku,“ připomíná Lipman.

Podle posledních údajů z UNWTO roste cestovní ruch na Blízkém a Středním východě o 11 procent ročně, což je nejrychlejší růst ze všech světových regionů.

Představitelé iráckého ministerstva turistiky považují za schůdné se pro začátek orientovat na rozvíjení náboženské turistiky, která jako jediná probíhá i nyní (asi 500 000 příjezdů ročně, převážně ze sousedního šíitského Íránu) a pro kterou má Irák dobré celoroční předpoklady. Nemá přitom jít jen o poutníky jako dosud, ale o využití celkového zájmu o pamětihodnosti související s náboženstvím. Jsou to především svatá místa šíitské větve islámu Nadžaf a Karbalá’, další islámské památky, ale také památná místa židovského i křesťanského náboženství, spjatá například s babylonským zajetím Židů, s babylonskou věží a dalšími biblickými ději.

Náboženské turistice je však již vzdálen projekt rozvoje ostrova Džazírat al-Ará’is (Ostrov svateb) uprostřed historického Bagdádu na řece Tigris, kdysi romantické místo odpočinku, kam se často utíkaly novomanželské páry. Ostrov, známý také jako Džazírat Džaná’in (Ostrov zahrad) nebo „líbánkový ostrov“, je plně v majetku iráckého Výboru pro turistiku. Ten nyní hledá soukromé investory, kteří by z něj učinili víceúčelové rekreační centrum a turistickou atrakci. Ostrov leží asi půl kilometru od nové diplomatické čtvrti, je kolem dvou kilometrů dlouhý a přes kilometr široký.

Jeho rozvoj má dodat Bagdádu turistické a rekreační objekty nejvyšší úrovně. Podle podmínek pro investory má na ostrově vzniknout šestihvězdičkový hotel, luxusní lázně a klub, konferenční centrum, osmnáctijamkové golfové hřiště, vodní park pro děti, přístaviště zábavních lodí, heliport, expresní dráha napříč ostrovem a další objekty. Očekává se, že kompletní výstavba ostrova přijde na 2,5–4,5 miliardy dolarů a potrvá čtyři až šest let.

Návrat Iráku na turistickou scénu předznamenává i nedávno ohlášený plán nákupu nejméně 30 letounů Boeing, většinou typu 737-800, a až 19 letounů Bombardier pro společnost Iraqi Airways, iráckého národního leteckého dopravce. Mají nahradit jeho současnou malou a stárnoucí flotilu. Firma Boeing také pomůže znovu přiblížit irácká letiště mezinárodním standardům. Nová letiště mají být brzy otevřena v severoiráckém Mosulu a v Nadžafu.

Ze dvou miliard dolarů zahraničních investic mimo ropný průmysl, jež irácká vláda schválila v roce 2008, směřovalo 600 milionů dolarů do turistického průmyslu. Právě rekonstrukce turistické infrastruktury, modernizace současných 715 iráckých hotelů a výstavba nových luxusních ubytovacích kapacit může podstatně přispět k novému nastartování ekonomiky.

Obnova iráckého turistického průmyslu bude nicméně trvat léta a předpokladem bude zlepšení pověsti Iráku jako destinace. To předpokládá nejen další podstatné zvýšení bezpečnosti v zemi, ale i modernizaci a renovaci dosavadní infrastruktury a intenzivní výstavbu nových kapacit, na kterou bude zapotřebí dalších vysokých zahraničních investic.

Irácká vláda navíc doufá, že růst pracovních míst v turistickém průmyslu poskytne zaměstnání mnoha hlavně mladým Iráčanům a omezí tím akční prostor islámského radikalismu spjatého s terorismem. Vláda považuje rozvoj turistiky za součást války proti teroru.

*   *   *

Historici a archeologové považují území dnešního Iráku za kolébku civilizace. První známky komplexní urbanizace se na pláních kolem řek Tigridu a Eufratu objevily již ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. Tyto úrodné kraje nazvali Řekové později Mezopotámie (Meziříčí), jejíž území zhruba odpovídá dnešnímu Iráku. Na iráckém území je kolem 10 000 archeologických nalezišť.

Dlouhá tisíciletí, kdy území dnešního Iráku bylo centrem světových říší, zanechala po sobě množství archeologických a historických památek. Jména vládců, jako byli Chammurapi, Sargon, Nabukadnesar, Hárún ar-Rašíd a mnozí další, patří dějinám celého lidstva.

Z velkých civilizací zde od 4. tisíciletí kvetla civilizace sumerská, ve 3. tisíciletí akkadská říše, na horním Tigridu ve 2. a 1. tisíciletí assyrská říše, v dolní Mezopotámii přibližně v téže době vysoce organizovaná obchodní velmoc starověku – babylonská říše (s proslulým Chammurapiho zákoníkem ze 17. či 18. století př. n. l.), v 1. tisíciletí pak říše novobabylonská, vystřídaná v polovině 1. tisíciletí perskou nadvládou, která v různých podobách setrvala až do 7. století našeho letopočtu, kdy se dnešní Irák stal součástí islámské říše. Ta přinesla nové slavné období v dějinách země, neboť v letech 750–1258 byl dnešní Irák sídlem abbásovského chalífátu; Bagdád byl založen v roce 762. Po dobytí země Mongoly v roce 1258 a v roce 1535 osmanskými Turky přestala být země centrem dění světového významu. Do popředí světové politiky znovu vystoupila ve dvacátém století s rozvojem ropného průmyslu; Irák má třetí nejvyšší zásoby ropy na světě.

(jš)

 

 

Poll

Chtěli byste se podívat do Afriky či na Blízký východ?

Copyright © 2007-2019 CZEFRICA.com
Vytvořila POČÍTAČOVÁ POHOTOVOST s.r.o.
Webhosting-domeny.info